Příroda a vaše tělo vám pomůže najít odpovědi na otázky

Všimli jste si někdy, že když jste v přírodě, v blízkosti stromů, hor a vody, cítíte se jinak? Máme rádi přírodu a cítíme se v ní dobře, PROTOŽE JSME PŘÍRODOU.

Většina z nás ale žije ve světě betonu, kde není dostatek zeleně. Naopak je tu spousta spěchu, stresu a napětí. Je jasné, že takové prostředí nám ubírá psychické kapacity, pocit klidu a vyrovnanosti, díky kterým jsme schopni se na sebe naladit a rozpoznat co je pro nás dobré a co v životě chceme.

Nejsme z betonu a oceli. Neříkám, že jsou špatné, ale pokud jsme částí přírody, je pro nás přirozené, abychom v přírodě trávili čas. Jen tam můžeme být sami sebou.

Pobyt v přírodě pro mě není jen nějaká vágní představa o spojení se s tím, co považujeme za “přírodní”. Je to o tom dostat odpovědi, které pro svůj život potřebuji a které ke mě v betonovém městě nepřicházejí.

Jak to tedy dělám? Vyrazím ven. Do lesa, k řece, nebo alespoň do parku. Ideálně někam, kam nedosáhne hluk velkoměsta a nejsou tam žádní lidé. Příroda, málo podnětů a ticho umožní to, že se můj nervový systém zklidní, utiší se myšlenky a pozvolna odejde stres a napětí, které jsem si sebou z města přivezla.

Někdy se toho ale v životě děje moc a samotná procházka, příroda a ticho ke zklidnění nestačí. Je potřeba na tom trochu zapracovat. Zapojit všechny smysly a zklidnit se tím, že cíleně zaměříme pozornost na to, co je okolo nás.

A tak se dívám okolo sebe jako bych byla malé dítě, co se poprvé ocitlo v lese a všechno se zájmem zkoumám. Jééé, tady je strom…  a jakou má krásnou barvu a tvar, jak je vysoký a košatý … Co tu voní a kdo tu zpívá? Jaké to je dotknout se kamene, kůry, nebo strčit ruku do potoka? Na všechno si dávám dostatek času a pro sebe si do detailu popisuji, co vnímám a také co při tom cítím v těle.

Pokud se mi do mysli vloudí nějaká vzpomínka nebo myšlenka, nechám ji být a obrátím svou pozornost zpět k tomu, co dělám a kde jsem právě teď. To, že jsem klidná a že se můj nervový systém reguloval, poznám třeba podle toho, že začnu hlouběji dýchat, někdy i zívat, že ze mě opadne napětí, jako by odešel nějaký mrak.

Teprve v tomto klidném stavu má smysl se zeptat na otázku, na kterou chci získat odpověď. Otázek máme všichni mnoho, ale já vždycky vyberu jednu, tu nejdůležitější.

Před tím, než si ji položím se ještě podívám do svého těla. Zjistím, jak se má moje hlava, ruce, nohy, trup a najdu místo, kde se cítím dobře i kdyby to měl být jen palec u nohy. Kde se cítím volná, svobodná, v bezpečí, kde sídlí radost, nebo jiná pozitivní emoce. Kde není bolest, ani strach.

Otázku položím přesně tomuto místu, jako bych ji do toho klidného a volného místa v těle uložila a čekám, co se stane. Jak na ni místo reaguje? Zůstává klidné, nebo se naopak stáhne? Jaké obrazy se rozvinou a jaké emoce přicházejí?

A pak se těla zeptám, jaké je pro mě nejvhodnější řešení otázky. A opět čekám, kam mě pocity v těle, emoce a obrazy zavedou. Někdy se jasné řešení objeví hned jako z čisté vody, jindy musím zkoumat, co se objevuje a hrát si s tím, hledat… Možná potřebuji, aby se před tím, než se rozhodnu stalo ještě něco jiného… A ptám se těla, co potřebuji, abych se mohla rozhodnout? Informaci, rozhovor, či přítomnost někoho dalšího? Nebo možná existuje několik variant řešení a tak je prozkoumávám. Neustále v kontaktu s mým tělem a s tím, co se v něm objevuje a odehrává.

I když nepřijde jasná odpověď vždy přijdou nové úhly pohledu a perspektivy, jak se na otázku dívat. A vždy mě takové dotazování posune o kousek dál k řešení a většímu porozumění sebe sama.

Dejte vědět, jak se vám daří najít odpovědi skrze přírodu a tělo a pokud se chcete naučit se svým tělem lépe komunikovat a brát ho jako partnera a rádce při vašem rozhodování, jsem tu pro vás.

Míša Broster

Jsem věčná studentka života, optimistka, blíženkyně mnoha tváří a spokojená máma, žijící v Praze. Miluju umění, hudbu, tanec, přírodu, ... no je toho mnoho. To co mě ale v životě nejvíc naplňuje, je kontakt s lidmi a prozkoumávání všeho a všech. :-)

Komentáře

    Přidat komentář

    * Nezapomeňte na povinné pole.

    • Libí se vám, co jste na mém blogu četli, nebo viděli?

    • Kategorie